Děti z 5. třídy již několik měsíců usilovně makají na tom, aby vylepšily vzájemnou spolupráci. Samotné si stanovily několik cílů a také odměnu, pokud se jim budou dařit naplňovat. Odměnu si děti samy vymyslely, odhlasovaly a navrhly její hlavní aspekty - SPANÍ VE ŠKOLE + TĚLOCVIČNA + PIZZA PÁRTY. Na počátku akce děti čekalo hledání pokladu. Všichni hodně šifrovali a jelikož šlo právě i o odměnu za spolupráci, byla na místě spolupráce také nyní. Celé hledání pokladu proto záviselo úplně na každém jednotlivci a pouze jako celá skupina měli možnost poklad nalézt a otevřít. V procesu výuky jde o princip kooperativní výuky, my se tedy odpoledne už učit příliš nechtěli, kooperovat však rozhodně ano. A ano, poklad je vedl postupně až k pozdější dovážce pizz. Pro tělocvičnu bylo vymyšleno několik aktivit, nicméně nakonec byl celý průběh v režii dětí a vlastně to tak bylo nejlepší. Ty, které nemohly cvičit, se rozhodly, že nechtějí hrát deskovky vedle a chtějí být součástí dění, proto se po dobu her zapojili jako naši rozhodčí. A byli skvělí. Sportování dalo zabrat, takže po něm nikdo neprotestoval proti sprše. Navíc každý věděl, že brzy po ní konečně přijede večeře. Když večeře konečně dorazila, zavládlo třídou, ve které jsme spali, hrobové ticho. To v naší živé třídě není zcela běžné. Po večeři se s námi rozloučil spolužák Míša, ale všechny pasoval na žáky 6. ročníku a učitele na třídního 6. ročníku. Teď už nemá nikdo na výběr, když to řekl Míša, budeme spolu muset zůstat. Následovalo hraní různých deskovek dle výběru, někteří stavěli stavebnici, techničtěji zaměřený typ zaujala interaktivka, taneční typ zase naše menší diskotéka. Neminul nás ani film. Ten si stejně jako téměř vše vybrali žáci sami. K našemu překvapení to bylo Slunce, seno, jahody, které jsme vydrželi sledovat všichni a nakonec se konečně odebrali ke spánku. Zem většina z nás nakonec vzdala a vypůjčili jsme si k pohodlnějšímu spánku žíněnky z tělocvičny. Noc nebyla kdo ví co, žíněnka ve třídě zkrátka není postel doma, ale všichni dnešní dopoledne byli veselí, takže jsme se asi vyspali poměrně dobře všichni. Dopoledne druhý den moc úkolů na děti nečekalo, ale jeden dostaly. Tím bylo hodnocení jejich dne. Měli jsme tedy jednu osmičku z 10 možných bodů, jinak devítky nebo desítky. Díky patří dětem, která byla super a také lidem, kteří se na přípravách či průběhu akce podíleli(y) - Evě Lukašové a Pavlíně Majerové. Akce se snad skvěle vyvedla a uvidíme, co vymyslíme v příštím školním roce.
Petr Machej