V posledním čtvrtletí se napříč třemi různými ročníky objevil velmi podobný tematický celek. Globální svět, globalizace, globální problémy a tak dále. Byla to skvělá příležitost zjistit, zda a jak se jednotlivé ročníky s tématem poperou, co z něj dokáží vytěžit a zda se kvalita výsledných produktů bude od sebe výrazně lišit. Ve škole dávno nejde jen a pouze o znalosti, přestože zůstávají nedílnou a velmi důležitou součástí vzdělávání. Aby žáci obstáli v životě, potřebují získávat dovednosti pro život. Za výsledkem každé práce, která poté vznikla, stál právě trénink takovýchto schopností a dovedností. Žáci totiž dostali velmi jednoduché pokyny. Tři okruhy, ze kterých si mohli vybrat. Každý okruh s omezeným počtem míst. Pracovat mohli jako jednotlivci nebo maximálně skupina 3 lidí. Výsledek musel být kreativní a nesmělo jít o takový ten "typický referát" nebo takovou tu "typickou prezentaci". Víc instrukcí nedostali. A víc do samotné organizace už nikdo nezasahoval, vše zůstalo na bedrech žáků. Pro úspěšné zvládnutí se museli zorganizovat. Každý v rámci celé své třídy. Efektivně spolupracovat. Shodnout se, na čem budou pracovat, co vytvoří. Občas rozhodně bylo nutné potlačit své vlastní ego. Komunikovat, plánovat, rozvrhovat čas, rozdělit práci. Získávat informace, získávat potřebné technické vybavení, získávat případné respondenty. V počátcích i v průběhu efektivně řešit konflikty, někteří vedli, jiní se nechali přirozeně vést. Informace museli filtrovat, třídit, promýšlet vhodné otázky, často vymýšlet scénáře, v některých případech dokonce práci táhnout i domů. Řešit nečekané problémy, nefunkční systémy, chybějící spolupracovníky a mnoho, mnoho dalšího. V mnoha případech si museli říci o radu, ať už učiteli nebo jiným spolužákům. Žáci se tak opět stali těmi, kteří převzali zodpovědnost za své učení. Tak, jak by to mělo probíhat v maximální možné míře a tak, jak se o to snažíme tam, kde to byť jen trochu jde. Nikdo z nás se totiž nenaučil jezdit na kole nebo řídit auto jen tím, že jsme sledovali někoho jiného. To nejdůležitější jsme se naučili až převzetím zodpovědnosti, tréninkem a výstupem z vlastní komfortní zóny. Všechny tyto předpoklady mohou nastávat zpravidla právě tehdy, kdy se středem pozornosti a vykonavateli činnosti stávají žáci. V ukázce jsou jen krátké sestřihy a pouze některé, jelikož nejsou všechny k dispozici. Mnoho žáků se rozhodlo pro video. Ovšem i oni se poté vzájemně s dalšími žáky koordinovali, aby nevytvořili úplně stejné produkty pro učení ostatních. Jiní byli velmi vynalézaví a zvolili dokonce divadelní představení, další velmi kreativní únikovou hru! Někteří, kteří se rozhodli pracovat samostatně, vytvořili třeba tematickou koláž. Každý žák do toho ovšem tentokrát rozhodně vložil své maximum. A to je důležité. Každá jedna práce byla skvělá.
Mgr. Petr Machej